Neandrtálec na výstavě psů
Osoby a obsazení
- neandrtálec: Juan José Millás, známý španělský spisovatel
- člověk rozumný: Juan Luis Arsuaga, známý španělský paleoantropolog
Lokace
- historická osídlení v okolí Madridu, tržnice, hračkářství pro děti i dospělé, výstava psů, galerie, dětské hřiště v lednu, škola, indická restaurace, hřbitov
Žánr
- přednáška, situační komedie, roadmovie (akorát jako kniha), bromance
Nápad na tuto knihu se zrodil na jedné literární akci, kde se potkali její autoři (a zároveň protagonisti). Milláse tehdy už nějakou dobu zajímala prehistorie a četl i některé Arsuagovy publikace, ale moc si z nich neodnesl, přišly mu příliš odborné. Tady ale najednou zjistil, že jako vypravěč je Arsuaga mnohem přístupnější a zábavný, a tak mu navrhnul spolupráci: Arsuaga ho vezme na místa, která mu připadají zajímavá z hlediska historického vývoje člověka, bude mu o nich vyprávět, a on to všechno sepíše srozumitelně pro normální lidi.
Jak řekli, tak udělali, a výsledkem je toto společné dílko. Setkali se nakonec asi patnáctkrát v průběhu téměř dvou let, a to na nejrůznějších místech – viz výběr výše. Arsuaga je schopný najít nějakou zajímavost a zahájit výklad prakticky kdekoliv, takže kvůli materiálu na knihu by vlastně ani nemuseli vyjíždět z Madridu. Zároveň je ale jako doma v terénu, na archeologických nalezištích i běžných lokalitách, kde jsou dodnes patrné zbytky dávného osídlení, a tak si udělají i pár výletů mimo město, protože „není nad to, ulít se ze školy“. Vrcholem je návštěva běžně uzavřené jeskyně s dokonale zachovalými malbami.
Postupně proberou řadu témat: evoluci člověka i její obecné fungování, výhody vzpřímené chůze, pohlavní dimorfismus, proměny lidské potravy a jejího zajišťování, s tím související formování společností, domestikaci zvířat i lidí a spoustu dalších. Celé to probíhá formou dialogu, Arsuaga vykládá a „Juanjo“ poslouchá, dělá si poznámky a snaží se klást ne moc hloupé otázky, aby neprozradil, že si připadá jako neandrtálec. Výsledkem je opravdu přístupný a čtivý text určený pro ty, kdo o tématu zatím skoro nic neví. Kdo už si o vývoji a biologii člověka něco načetl nebo viděl nějaký ten dokument, ten se tady moc nového nedozví. Nicméně občas zazní i odvážnější až překvapivé teze, a tady by se mi líbila nějaká citace nebo odkaz na další informace, ale to by pochopitelně nezapadalo do zvoleného formátu. Zvědavcům tak nezbývá než googlovat, nebo se pro podrobnosti rovnou ponořit do některého samostatného pojednání Arsuagy.
Tahle knížka zůstává většinou spíš na povrchu, ale i proto se čte dobře a lehce. Odborné termíny, které se tu sem tam vyskytují, bývají „mezinárodní“, tj. prakticky stejné jako v češtině. Není těžké domyslet si, co je la revolución neolítica, i když jsem o ní španělsky ještě nečetla. Z jazykového hlediska byly zajímavější reálie všedního dne, jako například ponerle un wasap a alguien (poslat někomu zprávu přes Whatsapp) nebo táper, což je plastová krabička na jídlo, neboli původně Tupperware.
Pro španělské obecenstvo pak může být zajímavá i osobní stránka celé věci – oba autoři jsou ve Španělsku celkem známé osobnosti a v knize dobře funguje i dynamika mezi nimi daná jednak jejich rozdílnými povahami (Arsuaga je zvídavý živel, kterému opravdu nedělají starosti cizí názory, kdežto Millás je uzavřenější a tak trochu úzkostný neurotik) a na druhou stranu jejich postupně se prohlubujícím přátelstvím.
Celá kniha končí symbolicky na hřbitově, který je zároveň nenápadnou pozvánkou k četbě volného pokračování La muerte contada …, kde se autoři zabývají tématy jako dlouhověkost a stárnutí, smrt, přírodní výběr a přežití. Oba díly pak propagovali na literárních veletrzích i v televizi, snadno se dá najít mnoho záznamů z těchto akcí. Mně se líbil například tento: Juan José Millás y Juan Luis Arsuaga „Utopía y distopía en la ciencia“, kde si navzdory názvu povídají, o čem je napadne, a až když jim vyprší určený čas, tak si uvědomí, že neřekli vůbec nic o knize, kterou zřejmě měli promovat. A která nějak podobně asi i vznikala.
MILLÁS, Juan José a Juan Luis ARSUAGA. La vida contada por un sapiens a un neandertal. Alfaguara, 2020.