Jednohubky #knihy
Převod Malého prince z francouzského originálu do italštiny skrývá zajímavý oříšek: květina, která jako postava v této knize vystupuje velmi výrazně žensky, je v italštině rodu mužského – un fiore. Autor klasického italského překladu to tak nechal a dialogy malého prince a „pana“ květiny kvůli tomu vyzní trochu zvláštně (a třeba v tomto provedení až komicky).
Před deseti lety, tj. po vypršení autorských práv, se (nejen) v Itálii roztrhnul pytel s novými překlady. Autor minimálně jednoho z nich usoudil, že květina by rozhodně měla být rodu ženského, protože opak jde proti duchu originálu. Nenašel ale vhodné synonymum a tak jako nejmenší zlo nakonec zvolil variantu, kdy je květina hned od začátku „růže“ (una rosa), přestože původně to malý princ rozpozná až o mnoho kapitol dál. O této i několika dalších úvahách se překladatel rozepsal zde.
Tintin je neskutečně akční! Stihne například: putovat pěšky v arabské poušti, nechat se kvůli domnělému zločinu zajmout kočovníky, být předveden k šejkovi, zjistit, že šejk je fanoušek jeho příběhů (!) a místo trestu ho bohatě vybaví na další cestu, zachránit ženu v nesnázích, zjistit, že nebyla v nesnázích doopravdy, ale jde o filmové natáčení, kterému šéfuje jeho známý, popovídat mu u čaje o svých posledních zážitcích, vrátit se na loď, která ho předtím zachránila při bouři na širém moři, zjistit, že loď veze náklad ilegálních zbraní… a to vše na čtyřech stránkách komiksu (Faraonovy doutníky).